Život: | Vystudoval reálné gymnasium v Plzni. 1931-1933 studoval právnickou fakultu v Praze. Pak vstoupil do řádu.
1936, 27. 10. složil druhou státnici na právnické fakultě v Praze.
1937, 30. 9. složil slavné sliby.
1938, 29. 6. přijal v Olomouci kněžské svěcení.
1938, 24. 10. se podrobil třetí státnici a 26. 10 rigorosum s dobrým prospěchem. 26. 10. v koleji právnické fakulty byl promován doktorem práv. Promoce se zúčastnili vedle rodičů a příbuzných zástupci konventu a Prof. Limpouch z Plzně. Po promoci děkovný proslov jménem všech promovaných kolegů měl nás P. dr. Vít (v řeholním rouchu). (Pražská kronika 520).
1939, 28. 6. asignován do Prahy. Měl převzít úřad syndika po P. Víceníkovi.
1941 syndik, submagistr noviců, profesor náboženství na gymnásiu v Holešovicích, Praha.
1942, 2. 2. byl vyšetřován Gestapem a 3. 2. musel na příkaz gestapa opustit Prahu a odejít do Plzně.
1945, 19. 5. se vrátil z vyhnanství z Plzně opět do Prahy.
1946 Prof. náboženství ny gymnáziu ve Vysočanech, kaplan, syndik, zpovědník sester v Asylu v Praze.
1947, 9. 1. asignován do Litoměřic, profesor práva v semináři v Litoměřicích, kaplan mnišek v Ústí nad Labem.
1948, 22. 1. odletěl z Prahy na studia na Angelicum do Říma. Studoval v Římě církevní právo.
1948, 1. 7. jmenován pražským podpřevorem.
1949, 1. 8. byl zvolen pražským převorem.
1950 internován v Broumově, ale krátce na to převezen do Želiva. Už z Broumova se mu podařilo navázat
kontakt se svou známou JUDr Boženou Malou, jejímž prostřednictvím žaloval Československý stát
kvůli nezákonnému zadržování cizího státního příslušníka. Jednalo se o chorvatského dominikána
Augustina Pavloviče, který byl s ostatními olomouckými bratry internován v Broumově. Na zásah
jugoslávského velvyslance pak byl P. Pavlovič propuštěn z internace a vyhoštěn z republiky.
1952, 15. 5. zatčen v Želivě.
1953, 5. 6. odsouzen v Jihlavě za trestný čin sdružování proti republice na 8 let. Jako vězeň pracoval
v cementárnách, v dolech ve Rtyni v Podkrkonoší, prošel i věznicí ve Valdicích.
1955 podmínečně propuštěn. Pracoval pak v Plzni v papírnách v Plzni a v sodovkárnách jako výrobní plánovač a
právník.
1968 dostal státní souhlas jako kaplan sester dominikánek v Kadani.
1975 mu byl státní souhlas odebrán. Musel se vrátit do svého bytu v Plzni. Jako kněz a právník celou dobu
totality pomáhal lidem, pronásledovaným komunistickým režimem, zasazoval se o obnovu řeholního
života.
1990 se vrátil do plzeňského kláštera.
1991 asignován do kláštera v Praze.
1994 převezen do charitního domova v Kadani.
1999, 23. 2. zemřel v Kadani ve věku 87 let, 65 slibů. Pohřben byl 2. 3. 1999 v Plzni.
|